Vánoční deník: Jak jsem ztratil dítě: část 1.

Péče o zlobivá dvojčata, uklízení domácnosti a celkové psychické vypětí se na mě skutečně začíná podepisovat. V práci dělám chyby, nesoustředím se a místo obědového tlachání s kolegy zkoumám školní rozvrh a plánuju, v kolik budu muset z práce odejít, abych včas odvedl kluky na kroužky.

Což o to, dvojčata by koneckonců mohla přece vyzvednout tchýně, že? Ale ono to není tak jednoduché. Ačkoliv jsou pro ni vnoučci největší andílci, přece jen dává přednost tomu, aby natřásla polštáře vlastní dceři. A navíc – ona sama by se do víru velkoměsta nepustila. Je z tradičního českého venkova a mohla by se tu ztratit.

To však neznamená, že by chtěla být celé dny zavřená. Naopak.

A jde se na trhy

„Janičko, říkala jsem si, že by se chlapcům mohly líbit vánoční trhy,“ zašveholila večer u televize. Mně hned od začátku bylo jasné, že jí by se mohly líbit vánoční trhy.

„Jasně, tak tam zajděte,“ přikývla Jana. Ale tchýně pokračovala.

„A myslíš, že by s námi mohl jít Karel? Já abych se tu neztratila…“

A bylo to. Jana se podívala, usmála a já musel jít. Nikdo se mě neptal.

A tak jsem sbalil kluky, tchýni a vyrazil s nimi do centra. Matouš s Tadeášem se nejdřív způsobně drželi babičky za ruku a povídali si s ní. Já jsem tak v klidu mohl rozmýšlet jeden zapeklitý algoritmus. Už jsem ho skoro rozlouskl, když tu jsem byl nedobrovolně vtažen do diskuze.

„Karle, co všechno máte na těch vánočních trzích?“

„To netuším, já tam nikdy nebyl.“ To jsem kecal. Jako malého mě tam určitě vzali. Ale na co chodit mrznout ven, tísnit se v davu a kupovat věci, které za poloviční cenu seženete na internetu? Ani teď jsem z představy hlavy na hlavě nebyl nadšený.

„Ty jsi tam nikdy nebyl? Tak to ty trhy budeme muset projít úplné celé.“

No to bude úžasné…

Hlava na hlavě a stejně nějaká chybí

Trhy byly přesně takové, jak jsem předpokládal. Všude se jeden na druhém tísnili vánoc-chtiví lidé, kupovali všechno možné, oháněli se taškami, do toho sněžilo a byla zima, takže se řada z nich zahřívala grogem, děti pištěly a vyhrávaly se koledy. Ale celkem vzato tam panovala vánoční atmosféra.

Na chvíli jsem se tedy nechal ukolébat představou Štědrého dne, jakou kluci budou mít radost, až otevřou svoje dárky, jak bude stromeček pěkně nasvícený a jak budeme v teple a venku bude padat sníh…

„Karle?“ vyrušila mě tchýně. „Chlapci nejsou s tebou?“

Nebyli. Měli být? Asi ano, když se mě tak ptá…

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Na další díl se můžete těšit již 19.12.!