Nechte děti hrát si - Fantazie je pro zdravý vývoj dětí důležitá

Co je fantazie? A proč je tak důležitá pro vývoj dětí? Jak ratolesti v jejím projevu podporovat a zbytečně brzy je nevtahovat do reality všedních dní? Jak ji rozvíjet? To jsou otázky, které si snaží rodiče dříve či později zodpovědět, neboť cítí jejich důležitost. A ony opravdu důležité jsou.

Fantazie neboli obrazotvornost, bdělé snění, z psychologického pohledu činnost spojená s vytvářením nových představ na základě již nabytých zkušeností anebo spojováním původních představ v nové celky, je zdravá. Pomáhá dítěti naučit sebeovládání, soustředěnosti, rozvíjí jeho kreativní myšlení, schopnost nalézat nová řešení, emoční inteligenci a v neposlední řadě mu pomáhá vyrovnávat se s realitou – situacemi z reálného života, které ještě není schopno zcela pochopit. Není to nic, co by šlo jednoduše definovat, uchopit, formovat, naučit. Fantazie přichází společně s uvědomováním si sebe sama, je součástí přirozeného vývoje osobnosti a formuje se společně s přibývajícími zkušenostmi a poznáváním.

Fantazie dětí nezná hranic…

Tedy pokud dostanou prostor ji projevit. Každý z rodičů to ale zná, ne vždy je vhodný čas, místo nebo příležitost, aby si děti mohly svobodně hrát. Chtě, nechtě, svým ratolestem nastavujeme hranice a jejich fantazie tím krotíme, což je přesný opak toho, co bychom jako rodiče dělat měli. Jak tedy dopřát dítěti prostor pro fantazírování? Pomohou loutky. Figurky, které v dětských ručkách ožijí a ztvární věrně vše, co si dítě vymyslí. Žádné hranice typu to bys neměl říkat, to bys neměl dělat, žádné divení se, co že si to ten náš prcek zase vymyslel…

Nechte dítě objevit kouzlo loutek a objevte ho i vy

Hra s loutkami má mnoho výhod, může být zcela neřízená - dítě si hraje samo pro sebe, nebo řízená – dítě v roli diváka sleduje představení sehrané rodičem či naopak představení připraví pro rodiče. Je možné zvolit i formu, kdy rodič pohybuje loutkou a dítě vymýšlí příběh na jakékoli, nebo konkrétní téma (strach, smutek, radost atd.), případně příběh vytváří dítě a rodič střídavě. Podle situace se může bavit jen dítě, nebo celá rodina. Vždyť, kdo si hraje, nezlobí.

Hra s loutkami dá dítěti prostor projevit své fantazie, rozvíjí jeho schopnost vyjadřovat se, mluvit, formovat své myšlenky. Rodičům pak pochopit to, co dítě aktuálně prožívá. Navíc hra s postavičkami na špagátku přirozeně rozvíjí i jemnou motoriku. Probudit loutku k životu to už totiž potřebuje opravdu šikovné prstíky.

Loutka jako parťák do pohody i nepohody

Hra s loutkami ratolesti zabaví a mnohdy i pozornému rodiči ledasco o vlastním potomkovi napoví. Stačí jen poslouchat. Díky příběhu, který dítě zahraje pomocí loutek, lze zjistit, po čem touží, co ho trápí, ale i to, co mu dělá radost, protože, jak již bylo výše popsáno, do svých fantazií zahrnuje realitu tak, aby pro ně byla srozumitelná a přijatelná. Loutka za dítě „řekne“ i to, co se samo stydí, nebo bojí říct. A tak se rodič ze hry mnohdy dozví víc, než když by se jen obyčejně zeptal. Zároveň rodič prostřednictvím loutky může dítěti hravou formou vysvětlit pro něj jen těžko pochopitelné pocity, emoce a pomoci mu najít řešení pro situace, které ho trápí.

Dejte tedy dítěti do ruky loutku a nechte ho, ať si hraje.